|
 Název Egypt byl odvozen od boha Ptaha,
resp. jeho sídla Hetkoptah (Sídlo ducha Ptaha), řecky Aigyptos -
v češtině Egypt.
Oficiální název státu: Egyptská arabská republika, (Gumhúrijat
Misr Al-Arabija),( The Arab Republic of Egypt)
Správní členění: 25 guvernorátů, 8 hospodářských
oblastí Forma vlády: parlamentně prezidentská republika
Náboženství: islám (sunnitští muslimové - 90 %),
křesťanství (koptští křesťané 9-10 %) Jazyky:
arabština (úřední jazyk), francouzština, angličtina, berberština,
núbijština, bedžaština
Rozloha: celkem 1 001 450 km2 , z toho země 995 450
km2, voda 6 000 km2
Obydleno: 53 800 km2 (5,3 %)
Kultivováno (přibližně) : 33 600 km2 (3,4 %)
Celková délka egyptského pobřeží: 2 936 km, z toho připadá 995
km na Středozemní moře a 1 941 km na Rudé moře
Počet obyvatel: 71,20 mil.
Časový posun: +1 hod
Měna: egyptskou národní měnou je Egyptská libra a značí se
EL. Jedna libra má sto piastrů – pt. Kurs libry se pohybuje kolem 7,50
Kč/1 EL. Papírové peníze jsou 25 pt, 50 pt, 1 EL, 5 EL,10 EL, 20 EL, 50
EL, 100 EL a 200 EL. Mince jsou 10, 20 a 25 pt. Ceny můžou být uváděny
jak v librách, tak v piastrech. Banky jsou většinou otevřené od pondělí
do pátku. O svátcích a v neděli je zavřeno. Vyměnit peníze lze na
letištích, či ve velkých hotelích v kterýkoli den v týdnu. V Egyptě se
díky turistickému ruchu celkem rychle rozvíjí síť bankomatů ATM.
Nejhojnější výskyt bankomatů je právě v oblastech velkého turistického
ruchu, jako jsou města Luxor, Hurghada, Káhira, apod. AmEx, Visa
a Master Card akceptují nejvíce v Káhiře. V ostatních oblastech
se používají v menším měřítku. Zkontrolujte si účet, někteří obchodníci
vám naúčtují nesmyslné položky. V bankách Banque Masr, National Bank of
Egypt, Thomas Cook offices můžete platit Visa a MasterCard. Lepší
uplatnění zde najdete s cestovními šeky.
Nepsané zákony
Základní odlišností EAR od evropských států je
faktor islámu. Muslimové, Egypťany nevyjímaje, jsou velmi citliví na
některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské
cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit na vhodné oblékání
zejména dívek, které by mělo být oproštěno od nošení krátkých kalhot,
dámských šatů bez ramínek, hlubokých výstřihů apod. Za nevhodné je
považováno také pití alkoholických nápojů na veřejnosti a některé v
Evropě běžné společenské projevy, jako je vodění žen za ruku, polibky na
veřejnosti atd.
Egypťané jsou tělem i duší obchodníci a tak jak budou moci,
zatáhnou Vás ke svému stánku (buď rovnou, nebo Vás nejprve pozvou na
čaj). Často se na
Vás na ulici nalepí klubko obchodníků nabízející Vám své služby. Pokud nebudete mít zájem, řekněte radikální
ne, ale pokud kývnete, nezapomeňte na základní pravidlo:
smlouvat, smlouvat, smlouvat! Bez
výčitek svědomí jimi vyřčenou cenu vydělte dvěma a ještě uberte. Budou
sice předstírat "kolaps", ale v zásadě se tímto divadélkem pro turisty
náramně baví. Navíc je od vás vyžadováno smlouvat, protože
přistoupíte-li na první navrženou cenu a dáte jim tak hezky vydělat, pro
ně to nebude zábava, kterou vám chtěli předvést. Dávejte si ale pozor na
to, co o sobě řeknete. Může se totiž stát, že se vás prodejce jen tak
mimochodem zeptá, v jakém hotelu jste ubytováni, a zanedlouho se kolem
vás vyrojí plno taxikářů, kteří na vás budou pokřikovat název právě
vašeho hotelu. Obecně vzato i při nastupování do vozů taxi se raději na
začátku domluvte na ceně, abyste si pak ušetřili zbytečné nepříjemnosti.
V chudých zemích, jakou
Egypt bezesporu je, jsou metody „tahání peněz z kapes turistů“
vypracovány do naprosté dokonalosti a i člověk znalý místních poměrů se
nemůže ošizení zcela vyhnout – lze jen snížit ztráty na minimum.
Nejzranitelnější je člověk,
který do Egypta právě přicestoval.
Místní tento fakt okamžitě rozpoznají (podle neopálenosti, nažehlenosti
oblečení a častých dotazů). Otázka: „jste v Egyptě poprvé?“, pak
neznamená nic jiného než ověření znalosti místních poměrů – v případě že
odpovíte ano, můžete si být jisti, že vás zvýší cenu minimálně o
dvojnásobek, než když budete tvrdit, že jste v Egyptě potřetí.
Záměna bankovek.
V Egyptě existují vedle sebe bankovky piastrů a liber, které od sebe
musíte umět dobře rozeznat. Plaťte vždy tak, abyste obchodníkovi
podávali bankovky stranou psanou latinkou (bankovka je z jedné strany v
arabštině, z druhé strany anglicky). Obvyklý trik, kdy obchodník s
bankovkou „zašolichá“ a místo dvacetilibrovky, kterou jste mu dal, bude
tvrdit, že jste mu dal jen 25 piastrů, tak bude eliminován. Prodavači
vesměs dělají, že nemají drobné nazpět. Běžný trik je, že vám
nejdříve vrátí drobné, chvíli počkají (jestli se nespokojíte a
neodejdete) a pak teprve začnou sázet vyšší bankovky. Naučte se
arabské číslice – zboží má sice málokdy napsanou cenu, ale například
u ovoce a zeleniny je cena zpravidla uváděna – v piastrech. Pokud
prokážete, že číslovky ovládáte, snížíte riziko ošizení na polovinu.
Provizní průvodce.
Zpravidla to začíná tím, že se k Vám někdo z místních přitočí a začne se
vyptávat, odkud jste, kam jdete. A následuje obvyklé: „Jejda, to je
náhoda – mám s vámi stejnou cestu, bydlím totiž u pyramid a poradím vám,
jak se dostat do areálu zadarmo – vstupné je totiž pro turistu drahé“ –
než se vzpamatujete, sedíte na velbloudovi a vezete se k pyramidám za
čtyřnásobek řádného vstupného. Nebo: „Pane, máte štěstí – váš lístek k
pyramidám platí i do muzea papyru – doprovodím vás“. Muzeum se ukáže
jako obchod s neuvěřitelně předraženým papyrem a vnutí vám jeden za
polovic (polovice se posléze ukáže jako pětinásobek obvyklé ceny!). A
nakonec: „Pane do citadely jdete zbytečně, je zavřená – mají polední
pauzu, ale než otevřou, stihnete jít do modré mešity – doprovodím vás!“
(citadela žádnou polední pauzu nemá – jedná se jen o bezostyšnou lež).
Jak
docílit přiměřené ceny?
Choďte okolo stánku se zbožím, které chcete koupit a pozorujte, kolik
platí místní. Pak už se neptejte na cenu a plaťte stejnou částku jako
oni. Většinou obchodník ani okem nemrkne.
Baksheesh
Baksheesh (bakšiš, či bakšíš) vychází
z islámské představy o tom, že bohatství je požehnáním od Alláha. Bohatý
člověk by neměl zpychnout, ale
naopak se o toto požehnání dělit s ostatními, kterým stejné štěstí
nebylo dopřáno. Původ slova dlí v perském bakshish, znamenajícím přímo
„dar“. A Egypťané samozřejmě považují
všechny zahraniční turisty za bohaté a vzhledem k tomu, že až
40% obyvatel země žije pod hranicí
chudoby a k jejich nízkým platům, pro ně baksheesh
představuje někdy jediný příjem.
Baksheesh můžeme rozdělit do tří kategorií, a to na
almužnu, drobnou odměnu a úplatek.
Kdekoliv na ulici se Vám může stát, že k Vám
naběhne kupa dětí a bude na Vás pokřikovat „baksheesh, baksheesh“ , tzn.
že budou požadovat almužnu.
Druhou skupinou je tzv. „drobná odměna“.
V muslimských zemích se dává za jakékoliv, někdy i zcela nechtěné
služby. Tak například pokud půjdete do mešity a u vchodu Vám někdo
nabídne tašku, kam jsi můžete vložit boty, a to je ta správná chvíle pro žádost o baksheesh. Stejně tak, když Vám
někdo zapózuje na fotce nebo pomůže s kufrem, případně pokud Vám někdo
ukáže místo, odkud můžete fotografovat, i když Vy k tomu místu už dávno
míříte. Mějte proto u sebe vždy několik
mincí a drobných bankovek.
Mějme na paměti,
že Egypťané mají na všechno dost času. Bakšiš jako úplatek pak urychlí
řešení Vašeho případného požadavku či problému.
Doporučení: v případě
dlouhodobého pobytu se zaregistrujte na webových stránkách našeho
velvyslanectví v Káhiře: Velvyslanectví České republiky v
Egyptě
Dokki Street
4, 12511 Giza, Cairo
Telefon: 00202/33315333, sekretariát-33315202, 33315272, 33315214
Diplomatická služba: 002012/7427513 (pohotovost o víkendech a svátcích)
Konzulární služba: 002012/2133858 (konzulární případy českých občanů
Fax: 00202/37485892
E-mail:
cairo@embassy.mzv.cz
Web:
www.mzv.cz/cairo
 |
Jak správně kupovat nemovitosti v Egyptě
>>>> |
| |
Podnikáme v Egyptě
>>>> |
|
Užitečné informace
¨>>>> |
Vít Klíma
Praha 2005
|
604 568 553 |
