|
|
|
| Kontakt:
|
|
O firmě | Novinky | Nová výstavba | Financování | Ceník služeb | |
|
Podnikáme, stavíme v Egyptě |
|
| Základní informace o zemi | Podnikání | Nemovitosti | |
|
Podnikáme v Egyptě
Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory) Pobídky aplikované při investicích: - 5 leté daňové prázdniny ze zisku, - 10 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v průmyslových zónách a nových městských aglomeracích, - bezcelní dovoz potřebného technologického zařízení, - žádné poplatky spojené se zakládáním a notifikací, - 100% převod zisku zahraničních investorů do zahraničí, - zahraniční investoři mohou vlastnit půdu pro rekultivaci, smlouvy nepodléhají registraci a poplatkům. Oblast volných zón - jsou určeny pro investice v jakémkoliv oboru, - společnosti operující ve volných zónách nepodléhají zákonům v ostatním Egyptě, - neomezená výjimka daně ze zisku, - společnosti musí hradit poplatek 1% z hodnoty zboží vstupujícího nebo vystupujícího z volné zóny nebo z hrubých příjmů realizovaných projektem, který nevyžaduje žádné vstupy nebo výstupy zboží; poplatky se platí ročně, - společnosti produkující hlavně pro export (min. 80% celkového výrobního objemu) mohou provádět veškeré finanční operace v zahraniční měně. K hlavním zárukám patří : - garancie proti konfiskaci, vyhoštění nebo znárodnění - právo vlastnit půdu - možnost účtu se zahraniční měnou. Zakládáme společnost V Egyptě doporučujeme založit dceřinou společnost české „mateřské“ firmy, nebo společný podnik s egyptským partnerem. Forma: společnost s ručením omezením. V případě stavební společnosti doporučujeme jako spoluzakladatele společného podniku vlastníky stavebníky pozemků. Velkou výhodou společného podniku je zejména přístup k úvěrům, které jako čistě česká firma nezískáte. Druhou velkou výhodou společného podniku je možnost účasti v místních veřejných tendrech a třetí, znalost mentality při jednání s egyptskými zaměstnanci firmy. Egyptská vláda preferuje zejména založení společném podniku. Zahraniční partner zaručuje kvalitu dodávek i technologie a teoreticky předurčuje možnost akceptace výrobků zákazníkem. Zákon č. 8 z roku 1997 (Investment Incentives and Guarantees Law) dovoluje zahraničnímu investorovi jakýkoliv podíl až do výše 100% ve většině projektových oborů. Podrobnosti joint-venture nebo licenční smlouvy mezi egyptskými a zahraničními společníky jsou předmětem vzájemné dohody definované jejich smlouvou nikoli zákonem. Liberalizované předpisy pro zahraniční výměnu deviz dovolují od roku 1991 ihned volně převádět do zahraničí zisky a dividendy a investovaný kapitál může být repatriován bez předchozího souhlasu instituce General Authority for Investment and Free Zones (GAFI). V licenční oblasti nemusí být souhlas organizace General Organisation for Industrialisation (GOFI) s jejím používáním kromě investic a "tajných technologií". Licenční poplatky jsou volně převoditelné do země originálu po zaplacení daní, tj. 15% licenční sazby. Množství podniků ve státním i soukromém sektoru má licenční smlouvy se zahraničními firmami, např. výroba věcí osobní potřeby, kuchyňské zařízení, značkové textilní výrobky, laserová zařízení, vozidla atd. Existují i licence ve službách, jako výuka potápěčů, restaurační služby, frančízy atd. Doklady nutné
k založení dceřiné společnosti, nebo společného podniku: - jméno společnosti, adresa v mateřské zemi, - výpis z obchodního rejstříku mateřské společnosti - výpis ze stanov mateřské společnosti - kapitálová informace o mateřské společnosti - druh činnosti - adresa kanceláře v EAR - jméno a adresa právního zástupce v EAR s nótou potvrzující činnost pro zakládanou společnost - nacionále představitele kanceláře - adresa bydliště představitele kanceláře - plná moc představitele kanceláře na zřízení bankovního konta v EAR na příjem valut. Všechny doklady musí mít arabský překlad a superlegalizaci z velvyslanectví EAR v příslušné zemi. Následně je prováděno schvalovací řízení General Authority for Investment - Companies Department. Postup při zakládání firmy V Egyptě dáte plnou moc místnímu právníkovi a složíte základní kapitál ve výši cca 10 000 USD. Cena títo právní služby pro cizince se pohybuje ve výši 2 000 USD. Délka založení firmy se pohybuje v rámci dvou měsíců. Obchodní etiketa
Egyptskou obchodní etiketu lze považovat za relativně dobrou.
V soukromém sektoru existuje významná skupina vzdělaných, zcestovalých
obchodníků, hrdých na dobře uzavřené obchody, samozřejmě za výhodnou
cenu. Vládní úředníci jsou méně zcestovalí a méně zkušení, avšak stejně
zdatní v cenových jednáních. Obecně je možno konstatovat, že platební
morálka v Egyptě je dobrá, ale vždy je potřeba mít dodávku zboží nějakým
způsobem zajištěnou a nespoléhat úplně a pouze na solidnost odběratele.
Kde investovat, kde
stavět? 1/ Akabský záliv /Nuwieba,
Dahab, Sharm El Sheikh Ras Mohamed/ 3/ Rudé moře /Hurghadou počínaje, přes Safagu, Luxor,Marsa Alama, Abu Simbelem konče/. 4/ Egyptská část Středozemního moře Krásné pláže najdete zejména v oblasti od Alexandrie až po Mersa Matrouh, včetně letoviska Navzdory kilometrům bílých písečných pláží a azurovému moři je oblast Egyptského středozemí stále nerozvinutá a relativně neosídlená a tím pádem jsou zde i ceny nemovitostí relativně nízké.
Kde rozhodně nic nekupovat ani nestavět Vyhnout byste se měli severní části Sinajského poloostrova, která bylo bojištěm v minulých egyptsko-izraelských válkách. Kdo a proč budou Vaši zákazníci? V Egyptě kupují nemovitosti především Rusové, Angličané, Holanďané, Němci a mezi zájemci se začínají objevovat i první Češi a Slováci. Důvody jsou jednoduché: 1) nižší ceny nemovitostí, než v Evropě, 2) nižší životní náklady, 3) výhodné klimatické podmínky - v době, kdy je v Evropě zima je v Egyptě léto, 4) snadná a rychlá dopravní dostupnost, 5) je známé, že egyptští developeři si s kvalitou staveb příliš hlavu nelámou, takže cizinci dávají přednost evropským developerům. Ve prospěch koupě nemovitosti, ať už jako investice, nebo pro vlastní potřebu hovoří: 1) nižší ceny nemovitostí, než v České republice (jen pro ilustraci: cena nového bytu v Hurghádě o ploše 114 až 145 m2 se pohybuje od 20 do 35 000 Eur, tedy od 600 000 do 1,1 milionu korun), 2) nižší životní náklady, než u nás, za předpokladu, že kupujete potraviny na tržištích a stravujete ve stejných restauracích jako místní lidé. Při splnění těchto dvou podmínek Vám stačí 300 až 500 USD na měsíc, 3) výhodné klimatické podmínky - v době, kdy je u nás zima je v Egyptě teplo, 4) snadná a rychlá dopravní dostupnost. Problémy a rizika místního trhu Egypt je sice rozvojová země, avšak důsledné provádění ekonomických reforem a snaha o realizaci opatření vyplývajících z přijatých smluv a závazků (GATT, WTO) značně zmenšuje rizika podnikání zahraničních subjektů v teritoriu. Pozitivní výsledky se odrážejí i v hodnocení mezinárodních ratingových společností. Při uzavírání obchodních operací je třeba větší opatrnosti při zajišťování úhrady dodaného zboží či služeb u soukromého sektoru. Egypt nemá žádnou speciální legislativní ochranu obchodního tajemství. Ochranu obchodně cenných informací je možné včlenit do kontraktu mezi smluvními partnery. U státního sektoru se vyskytují následující problémy při účastech v tendrových zakázkách: - některé tendrové specifikace nejsou zcela jasné a dovolují různý výklad pro nabízející, který nemusí být vždy správně chápán - značným problémem může být uvolňování složených platebních záruk všeobecně, zejména pak po skončení záruk za dobré provedení smlouvy (performance bond) po skončení dodávek a záruční lhůty a vrácení záruk se protahuje. - jen obtížně se uplatňuje vazba mezi zpožděním plateb a následným zpožděním či zpomalením prací na projektu. Smluvní rámec spolupráce mezi ČR a Egyptem Celkem mezi oběma zeměmi jsou podepsány 2 smlouvy, 9 dohod a1 memorandum ekonomického charakteru. Jmenovitě se jedná o následující dokumenty: - smlouvy: Smlouva mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 19.1.1995. Smlouva vstoupila v platnost 4.10.1995 a zůstane v platnosti, pokud nebude vypovězena některou smluvní stranou nejméně 6 měsíců před koncem roku následujícího po 5 letech od data vstupu smlouvy v platnost. Smlouva o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu. Smlouva byla podepsána 23.3.1997 na dobu 5 let a vstoupila v platnost dnem jejího podpisu. Platnost smlouvy bude automaticky prodlužována. - dohody: Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Egyptské arabské republiky z 28.11.1993. Platnost dohody je na období jednoho roku a je automaticky obnovována, pokud jedna z obou stran písemně neoznámí druhé straně ukončení této dohody nejméně tři měsíce před uplynutím její platnosti. Dohoda mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 29.5.1993. Platnost dohody ja na 10 let a bude automaticky prodlužována, pokud jeden rok před uplynutím některá ze smluvních stran neoznámí druhé straně svůj úmysl jejího ukončení. Dohoda vstoupila v platnost 4.1.1994. Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti mezi vládami České republiky a Egyptské arabské republiky ze dne 13.dubna 2000. Platnost smlouvy je 5 let a bude automaticky prodlužována na další 5leté období. Výpovědní lhůta je 6 měsíců před ukončením platnosti. Dohoda o vědecké a technologické spolupráci z 20.2.1966. Platnost neomezena. Dohoda o spolupráci Hospodářské komory ČR a Federace egyptských hospodářských komor z 21.1.1995. Platnost neomezena. Dohoda o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a Federací egyptských průmyslových komor ze dne 3.června 1999. Dohoda vstoupila v platnost dnem podpisu a platí po dobu neomezenou. Dohoda o založení Česko-egyptské obchodní rady z 6.března 2000. Dohoda byla podepsána mezi Egyptian Businessmen´s Association a Česko-arabskou obchodní komorou se vstupem v platnost dnem podpisu a s platností na dobu neomezenou. Dohoda o spolupráci mezi Česko-arabskou obchodní komorou a Federací egyptských obchodních komor. Podepsána 5. 3. 2000. Dohoda o spolupráci ve fytosanitární oblasti mezi ministerstvem zemědělství ČR a ministerstvem zemědělství a zúrodňování půdy EAR ze dne 13.dubna 2000. Platnost smlouvy je 5 let a bude automaticky prodlužována na další 5leté období. Výpovědní lhůta je 6 měsíců před ukončením platnosti. Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem energetiky a elektřiny EAR ze dne 27.11.1993. Členství Egypta v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Mezinárodní organizace: Egypt je členem většiny mezinárodních organizací, některé z nich mají svá regionální zastoupení přímo v teritoriu, např. FAO v Káhiře, WHO v Alexandrii. Abecední přehled členství: ACC, AFDB, EBRD, ECA, FAO, IBRD, ICAO, ICC, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IHO, ILO, IMF, IMO,INTERSAT, INTERPOL, IOC, IOM, ISO, ISU, MINURSO, MONUA, NAM, OAPEC, OIC, PCA, UN, UNESCO, UNIDO, UNICEF, UNITAR, UNMIBH, UNMOP, UNOMIG, UNOMIL,UNPREDEP,UNEWA, UPU, WFTU, WIPO, WHO, WMO, WTO. Regionální uskupení: Liga arabských států, Organizace africké jednoty, Organizace islámské konference, Africká rozvojová banka, COMESA ( Common Market of Eastern and Southern Africa), D 8 - ekonomické seskupení rozvojových islámských zemí, G15 - ekonomické seskupení rozvojových zemí Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách 1. Dohoda s arabskými zeměmi (PAFTA - 14 z 21 členských států Ligy arabských zemí) o vytvoření společného arabského trhu a společné zóny volného obchodu do roku 2010. Egypt má podepsány preferenční obchodní dohody nebo dohody o volném obchodu s následujícími arabskými zeměmi: - Tarifní a obchodní dohodu s Libyí, uzavřenou 3. prosince 1990 - Obchodní dohodu se Sýrií, uzavřenou 19. července 1991 - Dohodu o volném obchodu s Tuniskem, uzavřenou 5. března 1998 - Dohodu o volném obchodu s Marokem, uzavřenou 27. května 1998 - Výkonný program na podporu obchodu s Jordánskem, podepsaný 10. prosince 1998 - Výkonný program na podporu obchodu s Libanonem, podepsaný 1. ledna 1999 - Výkonný protokol o vytvoření zóny volného obchodu s Irákem, podepsaný 18. ledna 2001 Egypt se tak může stát pro české a slovenské obchodní společnosti nástupištěm pro oblast Středního východu. 2. COMESA (The Common Market For Eastern and Southern Africa). Tato organizace byla založena v listopadu roku 1994 a v současné době sdružuje 20 afrických zemí včetně Egypta, který přistoupil v červenci roku 1998. V říjnu roku 2000 byla mezi 9 členskými státy tohoto uskupení podepsána dohoda o volném obchodu a zároveň i uvedena v platnost. Egypt je jednou z těchto zemí, což mu zajišťuje určitou komparativní výhodu při vstupu na trh států, se kterými má dohodu o volném obchodu uzavřenou. 3. Dne 25. června 2001 podepsal Egypt a Evropská unie (EU) v Lucemburku asociační dohodu (The Euro Mediterranean Association Agreement). Dokument navazuje na smlouvu o spolupráci, která zastřešovala vzájemné ekonomické vztahy od roku 1977 a Euro-středomořské partnerství navázané v roce 1995 v Barceloně. Nová smlouva je další v řadě obdobných smluv, které EU uzavřela se zeměmi jižního Středomoří. Jedním z hlavních cílů asociační dohody je vznik zóny volného obchodu mezi Egyptem a EU. Pro volný přístup zboží z EU na egyptský trh, vyjma zemědělských produktů, je v dohodě stanoveno čtrnáctileté přechodné období. Podpisem asociační dohody završil Egypt mnohaleté úsilí o navázání těsnější spolupráce s EU, která již v dnešní době patří k jeho největším obchodním partnerům. Asociační dohoda vstoupila v platnost 1. června 2004 a platí pro všech 25 členských zemí Evropské unie. Obchodní část Asociační dohody, tzv. Interim Agreement, platí již od 1. ledna 2004.
Vít Klíma Vít Klíma |
604 568 553 |
